Služby Kontakt
Jsem psychiatr s dlouhou praxí v oboru forenzní psychiatrie.
Od r. 2021 jsem pracoval ve vězeňské nemocnici, následně od vzniku
Zdravotnických zařízení Ministerstva spravedlnosti na pozici primáře
psychiatrie. Po celou dobu práce v rámci forenzní psychiatrie se
zabývám kvalitou soudně znaleckých posudků.
Kvalita posudků je v až příliš velkém procentu velmi zarážející. Velká část obsahuje základní formální chyby a na nekvalitních posudcích s diagnózou určenou dle nálady posuzujícího - nikoli na podkladě diagnostických kritérií, s odpověďmi na konkrétní dotazy soudů metodou věštecké koule. Na takovém posudku je často postaveno rozhodnutí soudů.
Soudně znalecký posudek v oboru psychiatrie za současného stavu vědeckého poznání nikdy nebude atakovat hranici 100% exaktnosti - jak tomu může být u jiných lékařských oborů, kde jsou laboratorní a zobrazovací metody, kterými se dá nějakým způsobem objektivně výsledek kvantifikovat a ověřovat. Jedná se o obor do značné míry subjektivní. Ale i přes onu míru subjektivního hodnocení existují reálná klasifikační kritéria, o která by se měl posuzující lékař opírat – a to je první bod, ve kterém většina posudků selhává. Jen v malém procentu takových posudků jsou vyjmenovávány a jmenovány důvody, proč právě tato kritéria naplňuje. Vyšetřovaný tak není často kvalitně diagnosticky posuzován.
Druhým bodem, kde často znalecké posuzování selhává, je již výchozí zadání. Soud při zadávání posudků klade otázky, na které chce znát odpovědi. Jenže často na část takových dotazů nelze zodpovědně odpovědět – ale znalec takovou možnost z nějakého důvodu nepřipouští a snaží se soudu poskytnout jednoznačnou odpověď – přitom jediná metoda ke stanovení takové odpovědi je „metoda věštecké koule“ – tedy zcela nepodložené tvrzení.
Třetím bodem pak je přejímání závěrů psychologického vyšetření bez možnosti z posudku vyčíst, jak konkrétně takové psychologické vyšetření probíhalo. V některých případech jsou psychiatrické posudky tvořeny ve spolupráci s psychologem - pokud se psychiatr ve svém posudku odkazuje na psychologické vyšetření, měl by je pak také obsahovat v celém rozsahu - jaké testové metody byly použity, jejich vyhodnocení s konkrétními výsledky (dle použitých testových metod bodové skóre, percentily atp.), ne pouze konstatováním jejich závěrů.
Kvalita posudků je v až příliš velkém procentu velmi zarážející. Velká část obsahuje základní formální chyby a na nekvalitních posudcích s diagnózou určenou dle nálady posuzujícího - nikoli na podkladě diagnostických kritérií, s odpověďmi na konkrétní dotazy soudů metodou věštecké koule. Na takovém posudku je často postaveno rozhodnutí soudů.
Soudně znalecký posudek v oboru psychiatrie za současného stavu vědeckého poznání nikdy nebude atakovat hranici 100% exaktnosti - jak tomu může být u jiných lékařských oborů, kde jsou laboratorní a zobrazovací metody, kterými se dá nějakým způsobem objektivně výsledek kvantifikovat a ověřovat. Jedná se o obor do značné míry subjektivní. Ale i přes onu míru subjektivního hodnocení existují reálná klasifikační kritéria, o která by se měl posuzující lékař opírat – a to je první bod, ve kterém většina posudků selhává. Jen v malém procentu takových posudků jsou vyjmenovávány a jmenovány důvody, proč právě tato kritéria naplňuje. Vyšetřovaný tak není často kvalitně diagnosticky posuzován.
Druhým bodem, kde často znalecké posuzování selhává, je již výchozí zadání. Soud při zadávání posudků klade otázky, na které chce znát odpovědi. Jenže často na část takových dotazů nelze zodpovědně odpovědět – ale znalec takovou možnost z nějakého důvodu nepřipouští a snaží se soudu poskytnout jednoznačnou odpověď – přitom jediná metoda ke stanovení takové odpovědi je „metoda věštecké koule“ – tedy zcela nepodložené tvrzení.
Třetím bodem pak je přejímání závěrů psychologického vyšetření bez možnosti z posudku vyčíst, jak konkrétně takové psychologické vyšetření probíhalo. V některých případech jsou psychiatrické posudky tvořeny ve spolupráci s psychologem - pokud se psychiatr ve svém posudku odkazuje na psychologické vyšetření, měl by je pak také obsahovat v celém rozsahu - jaké testové metody byly použity, jejich vyhodnocení s konkrétními výsledky (dle použitých testových metod bodové skóre, percentily atp.), ne pouze konstatováním jejich závěrů.
Stejně jako soudci nemohou posoudit
kvalitu vypracovaného posudku, tak ani právní zástupci
posuzovaných takové nedostatky nevidí a nemohou na ně soud upozornit.
Nabízím možnost kontroly vypracovaného posudku se zaměřením na výše jmenované nedostatky.
Rozsah výstupní zprávy záleží na kvalitě posuzovaného posudku – v případě kvalitně zpracovaného jen shrnutí kvality, v případě méně kvalitních pak soupis nedostatků s jejich odůvodněním.
Možnost osobní konzultace po domluvě v Brně.
Co nenabízím?
Kontrolní vyšetření pacienta a stanovení diagnózy.
Vypracování revizního soudně znaleckého posudku.
Nabízím možnost kontroly vypracovaného posudku se zaměřením na výše jmenované nedostatky.
Rozsah výstupní zprávy záleží na kvalitě posuzovaného posudku – v případě kvalitně zpracovaného jen shrnutí kvality, v případě méně kvalitních pak soupis nedostatků s jejich odůvodněním.
Možnost osobní konzultace po domluvě v Brně.
Co nenabízím?
Kontrolní vyšetření pacienta a stanovení diagnózy.
Vypracování revizního soudně znaleckého posudku.